Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Phonetic realization of coda /t/ in current Southern British English pronunciation
Bocková, Barbora ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Luef, Eva Maria (oponent)
Foném /t/ je známý tím, že se v rámci anglicky mluvícího světa v řeči vyskytuje v široké škále realizací. Jeho realizace je podmíněna jak lingvistickými faktory, jako je fonetický kontext nebo přízvuk, tak faktory sociálními, jako je geografická oblast, pohlaví či socioekonomické pozadí. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat a analyzovat realizaci kodového /t/ v současné jihoanglické výslovnosti. Teoretická část práce obsahuje obecný popis exploziv ve světových jazycích, přehled různých realizací /t/ ve variantách angličtiny a také popisuje současný vývoj výslovnosti ve standardní britské angličtině. V rámci empirické části byly pořízeny a zpracovány nahrávky 16 mluvčích jihoanglické výslovnosti z politických rozhlasových debat. Dále byla provedena poslechová analýza fonetické realizace cílových souhlásek a následně byl vyhodnocen výskyt jednotlivých variant z hlediska segmentálního, prozodického i sémantického kontextu. Výsledky potvrzují, že na realizaci /t/ v řeči má vliv jak slovní přízvuk, pozice slova ve větě, jeho segmentální prostředí a sémantický status, tak pohlaví mluvčího. Dále práce dokumentuje současný vývoj sociolingvistického statusu glotalizace, jež se zároveň prokázala jako nejčastější realizace /t/ v rámci tohoto výzkumu. Klíčová slova: foném /t/, britská angličtina, alofon,...
Klinická efektivita Schultzova autogenního tréninku na elektrickou aktivitu mozku
Andová, Veronika ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název diplomové práce: Klinická efektivita Schultzova autogenního tréninku na elektrickou aktivitu mozku Cíle práce: Cílem diplomové práce je analýza vlivu Schulzova autogenního tréninku na mozkovou činnost hodnocenou pomocí EEG. Způsob řešení problému: K získání dat byla vytvořena experimentální studie obsahující výzkumný vzorek 11 participantů ve věku 20-30 let, bez rozdílu pohlaví. Participanti nacvičovali pomocí identické audionahrávky Schultzův autogenní trénink jedenkrát denně po dobu devíti týdnů. Záhy po ukončení nácviku autogenního tréninku byli všichni podrobeni jednorázovému měření EEG přístrojem Nicolet. Měřena byla elektrická aktivita mozku před autogenním tréninkem, v jeho průběhu a po ukončení. Ze získaných EEG dat byly v programu NeuroGuide vybrány bezartefaktové epochy, ze kterých byla ve stejném programu provedena koherenční analýza a rychlá Fourierova transformace. Koherenční analýza poskytla grafy mapující elektrickou aktivitu Brodmannových areí v průběhu všech tří záznamů a rychlá Fourierova transformace poskytla data poměrového výkonu mezi zkoumanými frekvencemi theta a alfa, tzv. T/A index. Poměrový výkon T/A indexu byl pro stanovení konečného výsledku podroben Studentově dvouvýběrovému párovanému T-testu. Výsledky koherenčních grafů poskytly informace o změně aktivace...
Lenka Procházková, její literární kariéra, život a dílo - monografická studie
Zídková, Lea ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Lenky Procházkové, spisovatelky, jež do neoficiální literatury vstoupila koncem sedmdesátých let a je literárně činná do dnešních dnů. V Úvodu jsou představeny důvody, které nás vedou k zájmu o Lenku Procházkovou; dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž přistupujeme k následujícím rozborům, a jejichž platnost má práce podpořit. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které využíváme - prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole nazvané Životní okolnosti provázející a spoluurčující literární kariéru Lenky Procházkové představujeme podrobnou spisovatelčinu biografii. Důraz je kladen na dětství, které autorka prožila v Olomouci a v odloučení od rodičů, a především pak na studentská léta (základní až vysokoškolská studia) již strávená v Praze. Formativní léta prožila budoucí autorka po boku inspirativní babičky, maminky, ale hlavně otce - spisovatele Jana Procházky, k němuž od útlého dětství vzhlížela, a jenž ji v životě i psaní ovlivnil nejvíce. Období dospívání jsme věnovali přiměřeně (tj. v tomto případě hodně) prostoru,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.